ELIÁŠKA / KAMENICKÝ ŠENOV / OD ROKU 1905
Vracíme Eliášce světlo.
Kdysi odtud putovalo světlo do celého světa.
Teď ho sem společně vracíme.
Náš příběh
Navazujeme na bohatou historii
a fantastický příběh.
V roce 2024 jsme založili Nadační fond Eliáška a v létě 2025 celý areál bývalé továrny na výrobu lustrů Elias Palme koupili. Začali jsme záchrannými pracemi a postupně vracíme život místu, kde se psaly dějiny světla.
Nadační fond Eliáška
My, co stojíme
za Eliáškou.
Spojilo nás kouzlo Eliášky a odhodlání změnit její současný stav. Přinášíme zkušenosti z architektury, sklářství, podnikání i práva.
Peter Rath
Vizionář, badatel a pokračovatel rodiny Lobmeyr.
Tereza Šváchová
Architektka, autorka vize obnovy Eliášky.
Lukáš Polák
Sklářský nadšenec a místní podnikatel.
Petra Matelová
Sklářská výtvarnice a podnikatelka.
Barbora Masařová
Advokátka.
Ondřej Plánička
Advokát.
Pojďte blíž.
Staňte se součástí příběhu
Velké věci začínají
malou pomocí.
Začali jsme, to je nejdůležitější. Pořád se nám ale hodí každá podaná ruka i koruna. Vážíme si každého, kdo se rozhodne přijít k nám na brigádu, pošle nám finanční dar a nebo nám zprostředkuje kontakty. Každá pomoc posune Eliášku o notný kus dál. A my za to moc děkujeme!
Chci přispět
Finančně. Na materiál, stavbu a odbornou práci.
Chci přiložit ruku k dílu
Přijdu na brigádu, dejte mi vědět!
Chci propojit lidi
Mám užitečný kontakt, který se vám může hodit.
Chci sdílet paměť
Mám fotografie, katalogy nebo osobní vzpomínky, které s vámi chci sdílet.
Naši dárci a partneři
Projekt Eliášky je financován díky pravidelným dárcům a partnerům.
Historie
Jeden dům.
Několik generací světla.
Příběh Eliášky se začal psát dávno před stavbou dnešní továrny. Firma Elias Palme vznikla v Kamenickém Šenově už v roce 1849. Během dalších desetiletí spojila sklářské řemeslo s novými technologiemi a vyrostla v podnik, jehož světla putovala daleko za hranice města.
- 1724
Sklářské město.
Pasíř Josef Palme z nedaleké Práchně získává povolení k výrobě lustrů. Kamenickošenovsko se postupně stává jedním z center sklářského a lustrařského řemesla.
- 1849
Elias Palme zakládá firmu.
Dvaadvacetiletý pasíř Elias Palme začíná pracovat v přístavku domu svých rodičů v Kamenickém Šenově. Z malé dílny v budoucnu vyroste rodinný podnik s přesahem do celého světa.
- 1868
Ničivý požár. A znovu od začátku.
Velký požár města ničí i původní firemní dům. Elias Palme staví na stejném místě dům nový a těžkým ztrátám navzdory pokračuje ve výrobě.
- 1876–1883
Řemeslo vstupuje do éry elektřiny.
Do firmy postupně nastupují Eliasovi synové a výrobu začne pohánět pára. Roku 1882 Elias pořizuje vlastní dynamo; o rok později se firma podílí na elektrifikovaných lustrech pro vídeňský Hofburg.
- 1905
Stavba Eliášky.
Synové Eliase staví nové firemní sídlo podle koncepce místního architekta Adolfa Richtera. Stavba začíná 5. května a už 1. listopadu se sem podnik stěhuje, aniž by na jediný den přerušil provoz.
- 1923–1928
Sláva firmy i města.
Franz Friedrich Palme zakládá v Kamenickém Šenově Sklářské muzeum. Firma prožívá vrcholné období a roku 1928 vyrábí desetimetrový křišťálový lustr pro Královskou operu v Římě.
- 1946
Přerušená rodinná kontinuita.
Po válce a vysídlení německých obyvatel přichází znárodnění. Eliáška se stává Podnikem 01 a jméno rodinné firmy už zůstává pouze na ikonické průčelní fasádě.
- 1972
Výroba končí.
Provoz národního podniku se přesouvá do nového závodu v dolní části Kamenického Šenova. Eliáška po desetiletích výroby utichá a postupně začíná chátrat.
- 2007
Kulturní památka.
Celý areál bývalé továrny Elias Palme je prohlášen kulturní památkou. Ochrana potvrzuje jeho hodnotu, stav budov se však dál zhoršuje.
- 2025
Začíná další kapitola.
Nadační fond Eliáška areál kupuje a zahajuje záchranné práce. Po letech prázdna se do továrny vracejí lidé a s nimi i možnost nového života.
Celý svět za jednou fasádou.
Eliáška změnila měřítko firmy i Kamenického Šenova. Nová budova soustředila práci, která byla dříve rozptýlená do menších prostor, a rostoucí areál umožnil zvládat stále větší zakázky. Za secesním průčelím byly kanceláře, vzorkovna, pasírna, brusírna, galvanizace, sklady i balírna; další provozy postupně přibývaly v areálu. Pro místní byla každodenním pracovištěm a pro Kamenický Šenov nepřehlédnutelnou dominantou.
Budoucnost
VÍC NEŽ
ZACHRÁNĚNÉ
ZDI.
Místo pro tvorbu.
Pro řemeslo.
Pro vzdělávání.
Pro místní i přespolní.
Eliášku jsme koupili ve chvíli, kdy potřebovala především zachránit. Nečekali jsme proto, až budeme mít hotový projekt: nejdřív jsme začali zajišťovat dům, jeho budoucnost navrhujeme teď. Chceme, aby se v něm znovu pracovalo, učilo, tvořilo i potkávalo — od rána do noci. Aby zde sklářská tradice dostala prostor vedle současného umění a nových technologií. A aby Eliáška ve spolupráci s místním muzeem, školou a dalšími lidmi nabídla veřejnosti i odborníkům také kulturu, ubytování a dobré jídlo.
Aktuálně
Eliáška žije. Už teď.
500 světel pro císaře
Na Designbloku představujeme příběh jedněch z prvních elektrifikovaných lustrů na světě, které firma Elias Palme vyrobila pro vídeňský Hofburg.
Nový krov
Část slévárny má nový krov. Novou krytinu bychom chtěli položit ještě do konce roku.
První výstava
Ve slévárně jsme uspořádali první výstavu Možnosti Eliášky. Sklem a fotografiemi zaplnilo slévárnu tvůrčí duo Palo Macho a Jana Hojstričová. Své vize možností Eliášky tu představilo i sedm studentů Fakulty architektury ČVUT.
Stabilizační práce
Začínají záchranné práce. S podporou Libereckého kraje a Ministerstva kultury stabilizujeme hlavní římsy, odstraňujeme náletovou zeleň a zaměřujeme areál.
První brigáda
To nejdůležitější kolem sebe Eliáška už má – silnou komunitu lidí, kterým její osud není lhostejný. Scházejí se tu k pravidelným brigádám.
Začátek
Nadační fond Eliáška koupil celý areál.
Další dění sledujte na Instagramu nebo Facebooku.